Neběhání bolí

Jo, dlouho jsem měl jisté podezření, až najednou přicházím na to, že to je definitivní: neběhání skutečně bolí. Co tím myslím? Poslední měsíc se už opravdu na mé poměry poctivě připravuji na finální útok 4.listopadu. Za září jsem jen těsně nepřekročil 200km jen proto, že na mě zas něco leze a musím si teď přes víkend vybojovat svůj drobný boj se zákeřnými mikroby a běh v posledním zářijovém dni jsem musel vynechat. (Vím, dvěstě kilometrů pro skutečné běžce nic není, pro mě coby tragéda je to dost, zejména když se podíváte na mé miniobjemy měsíce předtím.)

Běhám třikrát až maximálně čtyřikrát týdně, na víc mi bohužel čas prostě a jednoduše nezbývá. Vynucená chyba je to, že pracovní program někdy způsobí, že neběhám tři dny po sobě. A tam se právě začne projevovat prapodivný fenomén bolesti v různých částech těla (kolena, záda a podobně), který jakoby mávnutím kouzelného proutku mizí, jakmile začnu zase běhat. Jo, je to tak! Tělo mrcha vyžaduje běhání a bolestí si ho vymáhá! Nemám jiné vysvětlení, doufám, že už rozumím svému tělu natolik, že nejdu nikterak přes závit do té „špatné“ bolesti. Navíc kdybych dělal něco špatně, bolest by se zvětšovala. Není tomu tak ani náhodou. Pokud je pauza jeden nebo maximálně dva dny, tak se maximálně projevuje typická a nikterak nepříjemná bolest z únavy. Třetí den už je to horší. Tu ostře píchne v koleni, tu z zádech. Bolí hlava. Bolí krční páteř…. až do té doby než se rozeběhnu, pak bolest zázrakem mizí, a to i po doběhnutí a následující den… :) Zvláštní to jev, dlouho jsem si myslel, že je to autosugesce. Není, ono to je údajně normální, koleckonců o tom třeba píšou i v článku o tapperingu na Runner's World. A pak se v tom organismu vyznejte ;)

5 Responses to “Neběhání bolí”

  1. Albert napsal:

    No jo, to je přece naprosto normální a dlouho známá pravda. Nejvíc bolí volné dny . Tělo se připravuje na další trénink a když ten nepřijde dojde přesně k tomu co popisuješ. Nastartuje se hluboká regenerace organizmu a ta bolí. Takže je lepší, ve volných dnech něco dělat – regenerační výjetí, výklus. Ale ono to někdy nejde :) Jako třeba dneska. Po včerejším závodě sotva lezu a venku je tak hnusně že se na nějaký vyjetí můžu. Vím že mě zítra budou pekelně bolet nohy, ale furt lepší než v krku :)

  2. Keke napsal:

    Ja neviem, ako Ty Tragéde, ale mňa nebolí vobec nič iba keď mám „voľno“. Práve naopak. Pri behu postupne zisťujem, čo všetko ma može bolieť.

    Tak nech Ti to behá a teším sa na Tvoj prvý maratón… :-)

    Keke

  3. Je třeba odstranit představu, že 200 km měsíčně je málo. A nevšímat si toho, že někteří jiní toho naběhají 2×, 3×, 4× víc. Jsme normální lidi, ne? Nevím, kde bych bral na běhání víc času… Ať se pro nás běhání nestane strašákem (karabáčem), ale zůstane příjemnou odměnou, kterou si občas dopřáváme…

  4. Bezici Tucnak napsal:

    200 km je hodně slušná porce. Zvlášť pokud jsi ve velkém pracovním nasazení. Velký souhlas s RO. Zlatá slova :-)

    Drzim palce!

    T.

  5. Melounek napsal:

    Ahoj T., ja bych se asi bala toho nahleho navyseni kilometraze. Pokud se dobre divam, za srpen 75km, za zari 189km… Opatrne.. Budu drzet palce, at to toho 4.11. vyjde! :-)