iPod Shuffle, subjektivní recenze

Zatímco si nevesele marodím (rýma tradičně konvertovala na hnusný suchý a obtížný kašel), rozhodl jsem se čas nuceně uzmutý běhání nebo kolu věnovat napsání článěčku, na jehož téma jsem tuhle při běhání v lese přišel….

Ano, jedná se o poslech hudby při běhu (nebo při švihu na kole) a současně můj osobní pohled na jeden produkt, který se mi svým konceptem pro tento účel opravdu líbí, a tím je iPod Shuffle od Apple.

Nejdříve o tom poslechu hudby. Jako pubescent a následně mladý muž na VŠ jsem tak jako většina z nás měl walkmana a poslouchal jej často a docela dost (autobus, metro, a tak). Pak následovala dlouhá pauza až do současné doby, během které jsem určitě na poslech hudby nezanevřel, ale jsem víceméně odkázán na poslech hudby v autě, protože v něm trávím skoro dvě hodiny denně. Navíc jsem se v posledních letech dostal do jakési „hudební krize“, kdy mne nějak přestala motivovat nová cédéčka, jen tu a tam se vracím k poslechu těch starých, když mám na ně zrovna chuť. Také mne už nebaví cédéčka kupovat, protože se jich u nás doma za ta léta nashromáždily kvanta a už je prostě ani není prakticky kam dávat… Když k tomu připočtu absolutně vyděračskou cenu hudebních vydavatelství (odírání zákazníků i nebohých autorů a interpretů), není dál moc co řešit. Proto jsem poslední dobou opravdu prožíval svou „hudební krizi“, kdy v autě poslouchám rádio, případně – světe div se – si užívám ticha a prostě ho vypnu.

Ovšem pozor, mou hudební krizi v posledních měsících výrazně mění k lepšímu krabička o něco menší, než je balíček žvýkaček. iPod Shuffle od Apple. Ano, už dávno jsem věděl, že existují MP3 přehrávače, flashové, hardiskové a jánevímjakéještě. Akorát byl tady jeden problém. Jak shánět empétrojky, nepatřím k žádné skupině, co si mp3 vyměňuje, nejsem na žádné peer-to-peer síti a tak. O tom, že to není legální a hlavně nepříliš férové k autorům a interpretům ani nemluvě. Tyhle všechny věci mne odrazovaly od myšlenek si takovou věcičku pořídit.

Až jsem jednoho dne browsil po webu a narazil na iPod Shuffle. iPody jsem už znal, ale moc se mi nezdál jejich harddiskový koncept, který není zrovna předurčen pro sport. Přiznám se, produkty Applu mám rád (ačkoli kromě iPodu jiný nemám), protože ta firma podle mého přemýšlí o uživatelích, jejich potřebách a designu produktů více, než kterákoli jiná… A taky se mi líbí, že Steve Jobs je takový věčný rebel, na kterého si vzpomínám už z knížky Od Pepsi k Apple, kterou jsem četl tak před deseti lety.

Co se nestalo. iPod se mi prostě začal neracionálně líbit! Vím, je to relativně drahý flashový přehrávač, nemá displej, chybí podpora playlistů, je neprakticky bílý, cena za gigabajt špatná…. ale když je to tak hezká věc, která má – dámy prominou – koule! (Upozorňuji, že se považuji za člověka velmi těžko ovlivnitelného reklamou ;) Během deseti minut jsem si ve chvilkové nákupní horečce iPoda objednal a za pár dní ho měl doma….

A v tu chvíli přišla ta změna. Síla iPodu Shuffle není jen v produktů samém, v jeho skvělém designu, ale hlavně v propojení s iTunes, softwarem volně stáhnutelným na Internetu (funguje i bez iPoda), který chytrým způsobem udržuje celou vaši databázi muziky a dle stanovených pravidel hry umí „namixovat“ automaticky nebo manuálně hudbu do té hezké bílé miniaturní krabičky. Navíc z iTunes je přímý přístup do Apple Music Store, kde prakticky libovolná skladba stojí 99 centů, což už dle mého není cena vyděračská. Když jsem později zjistil, že hudba se dá koupit legálně (ano, opravdu legálně, i když ve smyslu ruského právního řádu) 10 centů za skladbu, pak není co řešit. Smrt cédéčkům, smrt hudebním vydavatelstvím ;)

V tu chvíli přichází souvislost s běháním. Bylo to někdy na jaře tohoto roku a já si iPoda začal tu a tam (většinou přece jen poslouchám zvuky lesa a třeba jen i to ticho ;) brát na běhání, neboť jsem si k němu pořídil pěkné vodotěsné pouzdro. Co se nestalo… hudební krize začala mizet, já si na Internetu začal nacházet muziku, o které jsem vůbec netušil, že existuje a hudba mne začala fakt bavit… Moje hudební krize začala mizet v nenávratnu, což je úžasná správa. Ano, mohl jsem si koupit určitě jiný mp3 přehrávač a taky by to šlo, ale stejně si v koutku duše myslím, že za vším stojí génius Steve Jobs a jeho iPod Shuffle, který jsem si vlastně koupil jen z momentálního hnutí mé konzumní mysli.

Pro mne je paradoxně výhodou právě to, že iPod Shuffle nemá displej. Namixuji si muziku z iTunes, vyběhnu do lesa, přepnu iPod do režimu Shuffle (náhodný výběr) a jen čekám, která skladba na mne vyskočí. Vsadím se, že kdybych měl superdokonalý model s displejem a playlisty, skončil bych u přehrávání nejoblíbenějších skladeb, a to by mou hudební krizi jistě neukončilo. Když k tomu všemu připočtu fakt, že z iTunes si věci mohu vypalovat na cédéčka do auta, pak je vše v nejlepším pořádku. Stejně si ale myslím, že brzo skončím s trochu větším iPodem v autě a ta cédéčka fakt ztratí smysl….

P.S. S playlisty pro běžce se roztrhl pytel, o muzice při běhání a oblíbených skladbách různých běžeckých celebrit včetně Deana Karnazese vyšel i celý soubor článků na Runner's World.

903 Responses to “iPod Shuffle, subjektivní recenze”

  1. m.thums napsal:

    Plně souhlasím, bez MP3 neudělám při tréninku ani krok. Hudba při běhu je super, obzvlášť při dlouhých trénincích, kdy se člověk začne trochu nudit….

  2. papaaya napsal:

    iPod-a jsem dostal k narozkam od kamose (ktery nadobro opustil platformu PC pred 10 lety) se slovy: " tak tohle je tvuj prvni kousek Mac-a…nejak se zacit musi:) ".
    iTunes si nemohu vynachvalit uz proklate dlouho a pravdou je, ze spojeni iPod a iTunes je hodne tezko porazitelne. Tragede, koukam, ze te ta mekovska ‚vychytanost‘ taky docela zasahla :) Nicmene… ten maly bily zazrak nosim porad s sebou, a tak si alespon pri behani uzivam klidu a ticha.
    .… a ted uz si jdu zas pustit ajtjuuna…

  3. Pubi napsal:

    Musim se přiznat, že jsem pořád nepochopil, co je na iPodech tak zvláštního kromě pěknýho designu. Je to jenom taková módní záležitost nebo jsou opravdu lepší než ostatní mp3 přehrávače? To že si můžu od Applu stahovat písničky za 99 centů mi až tak dobrej kauf nepřijde. Kdybych si takhle stáhnul celý CD, tak ta cena neni o moc nižší než v obchodě.

  4. hm… měl jsem ten iPod v ruce, ale nějak mě minul. Ty ITunes si ale vyzkouším v práci, ten program vypadá zajímavě. Tahám sluchátka denně s MDA, kde mám 0,5 GB kartu a jsem náruživý posluchač v MHD. Jsem ale zastáncem poslechu „ticha a ruchu okolí“ při běhání, takže ven si žádný strojek neberu. Ani na kole jsem to zatím nezkusil, tam bych se bál, že přeslechnu jedoucí auto za mnou.

  5. Lubosh napsal:

    Chlapi, vy běháte s hudbou v uších? A to se takhle dobrovolně ochuzujete o tu skvělou kulisu v lese, na polích, nebo kdekoli jinde? A nemluvím o tom, že se akorát vystavujete případně na silnici nebezpečí, že neuslyšíte auto nebo kolo. Nebo dokonce psa:-)

  6. Báža napsal:

    ATéčko, napiš taky někdy o něčem, čemu budu rozumět… Třeba o babách…

  7. Jitka napsal:

    Zatím to vnímám stejně jako Lubosh – s hudbou jsem běžet ještě nezkusila – přestože mám hodně ráda – protože potřebuju nutně slyšet všechno okolo – v těch lesích a tak…

  8. Rosťa napsal:

    Musím souhlasit, že lepší je při běhu poslouchat sebe a okolí. Ale občas taky vyrazím se sluchátky, které mi potom celý trénink padají z mých velkých uší ven. Nemám žádný MP3 přehrávač, nosím mobil, kam si mohu MP3 nahrát. Nejčastěji ale poslouchám Radio Beat. Dneska jsem na Ladronce doháněl sobotní dlouhý běh, a nemít na uších sluchátka a neposloucat jednu pecku Johna Lennona za druhou (měl by dneska narozeniny), asi bych to po 10 km zabalil. Vyrazil jsem v jedenáct, moc jsem se nabalil, bylo mi vedro, špatně se mi dýchalo, lidi se pletli pod nohy… Ale s Lennonem to běželo až do 22km fakt samo… Dokonce si myslím, že některých krásné skladby mi pomohly k pocitu, který se nazývá „runners high“. Ale zpátky k tématu: jaký je rozdíl, když si skladbu stáhnu z ruského webu za 10 centů a nahraju do libovolného MP3 přehrávače a když si skladbu stahuju pomocí iTunes do iPodu?

  9. aerobní tragéd napsal:

    S tím lesem to je fakt, taky musím říct, že s iPodem běhám tak 30% běhů… Ale když ta muzika sedne, to je něco… ;)

    To: Rosťa. Jaký je rozdíl? Že s MP3 z ruského webu si můžeš dělat co chceš, s hudbou z iSrore nikoli (omezení na deset vypálení a tak…). Tudíž stahuji z Ruska ;)

    To: Báža.… ledaže bych vyprávěl tvé zhýralé zážitky z běhů, co's mi vyprávěl… ;)

    To: PuBi. iPod Shuffle není lepší než ostatní MP3 přehrávače, on je možná spíš horší… ale je to krásná věc, u které někdo přemýšlel…. Je Mustang rok 1968 lepší než ostatní auta? Nikoli…. ;)

  10. Jitka napsal:

    Začínám o tom malinko uvažovat. Když člověk běhá pořád, mohl by to občas zpestřit tou hudbou, to je fakt. Přineslo by to asi zase nové zážitky…

  11. aerobní tragéd napsal:

    To: Jitka. Máš pravdu, zpestření, to je asi to správné slovo. Běhat pořád se sluchátkama na uších…. možná pro pubescenta, ale nikoli pro nás ;)

  12. Albert napsal:

    Vidím to podobně. Když člověk běží novou trasou, tak je fajn kochat se okolím, poslouchat šumění lesa a takové ty romantické další romantické věty. Ale když běžím nebo jedu na lyžích potřetí za týden kolem toho samého stromu, podesáté tenhle měsíc, posté tenhle rok, tak se ta romatika trochu vytrácí. Alternovat trasu moc nejde, minimálně odběh od baráku mám pokaždý stejnej, s lyžema to samý – upravených tratí je málo. Naproti tomu muziku si můžu vzít pokaždé jinou a tak vůbec. Je to prostě výrazné zpestření.