Poprvé déšť

Človek si to ani neuvědomuje a já jsem o tom již jednou koneckonců psal, ale letošní podzim je prostě úžasný. Celou dnešní desítku jsem přemýšlel o tom, že je to vlastně od léta poprvé, kdy běžím v opravdovém dešti. Když uvážím, že běhám třikrát až vyjímečně pětkrát týdně, tak to dává krasný statistický výsledek, neboli úžasný podzim. Duše i tělo se ale i tak přeorientovaly na blížící se zimu, tudíž déšť mi ani trochu nevadil, naopak. Byla to v podstatě milá změna.

Před vánoci je to křeč. Asi se na mně podepisuje únava z práce (mám pocit, že někdy mezilidská domluva stylem „jeden vo voze druhej vo koze“ ubírá víc energie, než víkendová třicítka ;) spojená s faktem, že organismus je nějaký laxní k tréninku a moc mi to zrovna nejde. Tělo jakoby se připravovalo k zimnímu spánku a já ho nehodlal nechat na pokoji. Prokazatelně se zpomaluji a stejné tempo mě přes nějaké natrénované kilometry stojí o něco vyšší úsilí. Nic dramatického, o přetrénování nemůže být ani řeč, takže si z toho hlavu nedělám.

Zkusím prostě běhat, nekoukat moc na čas a o víkendu dám delší výběhy. Přes vánoce si chci na jednu stranu odpočinout (hlavně duševně;) a současně si dát do těla (hlavně fyzicky;). Tak uvidím.

5 Responses to “Poprvé déšť”

  1. STJ napsal:

    Taky jsem měl „unavenej“ týden, asi je to tím počasím. Na silnici jsem si připadal jak moucha na mucholapce. Celkem pomalé tempo, ale úplně bez pocitu pohody. Včera (čtvrtek) už to bylo mikroskopicky lepší a jsem zvědav co bude v sobotu při delším běhu. Takže ať ti to o víkendu (dlouho a v pohodě) běží.

  2. Tak nás ten déšť čekal po ránu také. Déšť by ještě docela šel, ale ten nárazový vítr není nic moc.

  3. Keke napsal:

    Nič si z toho nerob, ja som na tom rovnako. V lete som si v pohode „vyklusával“ za 5:10 a teraz pri tempe 5:20 neviem chytiť dych… Domnievam sa ale, že momentálne je dôležitejší objem ako rýchlosť.

    Vyderžáj piaňér!

  4. PetrS napsal:

    Na to mohu říct jediné: mám to stejné :-)

  5. mira napsal:

    Včera jsem se byl proběhnout až odpoledne, už nepršelo, ale vichr podél Berounky byl teda parádní. Řečenou mluvou dnešní doby, byl to pořádnej fičák! Tam to šlo, to jsem musel skoro brzdit, ale zpátky to byl pěknej boj, chvílema jsem myslel, že se už nedostanu domů. Běžel jsem v předklonu a při poryvech stál skoro na místě. Ale aspoň dobrej trénink.