Dvěma dávkama… proběhnu svátkama!

… každý rok to člověk řeší. Aby se o svátcích nepřežíral, aby se dost hýbal, aby zkrátka dobu vánoční neproflákal. S tím přežíráním se to alespoň mně nikdy moc nedaří a snažím se to vždy kompenzovat nějakým tím pohybem. Pokud se týče letoška, měl jsem v podstatě dvě volby za předpokladu, že chci běhat, nikoli jezdit na kole či běhat na běžkách. Jedna možnost je regulérní trénink, včetně střídání zátěže a odpočinku, druhá je běhat pokud možno co nejčastěji a nemít odpočinkové dny, kdy hrozí nebezpečí smrtelného přežírání a povalování se celý den doma.

Zvolil jsem variantu druhou, byť z hlediska tréninku není zrovna optimální. Ale zase dává člověku ten úžasný pocit, že si každý den může jít zaběhat a nadýchat se trochy čerstvého vzduchu. Protože jsem do Štědrého dne běhání v prosinci docela flákal (pouze cca 90km), tak jsem zvolil strategii běhat každý den kolem desítky (víc bych opakovaně nezvládl), hezky si to v lese užít a moc se nemrzačit. Pozor, pět dnů v kuse jsem ještě nikdy neběhal… To jsem hezky prováděl až do dneška a musím říct, že to docela bolelo. Hlavně proto, že hned na Štedrý den jsem – dostatečně odpočinut – vyrazil do lesa a po nějakém tom rozehřátí jsem zjistil, že mi to docela běží. Samozřejmě jsem se nechal unést a něco přes desítku běžel asi za 5:20 min./km průměr, což je na mě nepřiměřeně rychle a hned se to ty další dny podepsalo na únavě nohou, což vpravdě nic příjemného nebylo. Zbylé čtyři dny až do dneška jsem tedy už jen přiměřeně vyklusával, některé dny i v partě…. Zajímavá zkušenost, pět dní běhat v kuse. Chápu, tréninkový efekt zejména při takhle pomalém běhu je sporný, nicméně hlava čistá, v lese krásně… jen tomu přežírání jsem nezabránil.

Proč „dvěma dávkama probíhám svátkama“? Protože tohle byla první dávka. Zítra si dám přesun na chalupu do jizerek a pojmu to jako běžecký odpočinek. O odpočinku obecném nemůže být ani řeči, poněvadž to vidím na odhazování tun sněhu, a to doslova a do písmene… Druhá dávka začne v pátek, chtěl bych něco naběhat v pátek, sobotu a i v neděli. Tak uvidím, jak se bude i vzhledem k zuřící kalamitě dařit….

2 Responses to “Dvěma dávkama… proběhnu svátkama!”

  1. Radek napsal:

    Byly doby, kdy z tebe čišela únava a přetaženost a teď tady básníš o blažených pocitech po několika bězích hned po sobě! Gratuluju k obratu a přeji do příštího roku jen samé takové pocity. Radek

  2. running observer napsal:

    Také gratuluji a podotýkám, že pomalý běh 10 km denně není z hlediska tréninkového nic špatného, pokud nemáme ambice na maraton pod 3 hodiny. Samozřejmě by se to dalo diferencovat na běhy ještě pomalejší a trochu svižnější, někdy místo 10 km dát i 13, jindy naopak jen 7 jen tak pro regeneraci…