Ladovská zima

Ladovská zima

Už dopředu jsem věděl, že tenhle týden bude náročný a že běhat nebudu. Byl: 3 kila dole i bez běhání ;) Včera jsem byl vyzvednout rodinku na chalupě a zmohl jsem se tak akorát na hluboký velmi relaxační spánek. Už se mi nechtělo se brodit po kopcích ve sněhu, tak jsem si počkal na dnešek, na plánovaný delší běh.

Ráno se probudím a nevěřím svým očím. Bydlím zhruba ve 200m výškových metrech, je 12. března a napadne 30cm+ sněhu. No je to normální? Jestli tohle je globální oteplování, to radši ať se ochlazuje ;) První úkol. Odházet sníh, což je tak na dvě hodinky práce. Před tím jsem ovšem dostal chuť na Nutellu a zjistil, že doma není. Chuť byla tak intenzivní, že to nešlo překonat a vyrazil jsem do nedalekého malebného krámku pro Nutellu a housky. Sousedé zatím zahájili obvyklou soutěž o nejlepšího občana pod heslem „kdo uklidí první bílý sračky“. To mě nijak nevzrušuje, kvůli tomu brzy vstávat nehodlám, a to zejména v neděli. Pyšně jsem kolem nich s igelitkou středem ulice prošel, abych si poprvé ustal před jejich zraky asi po dvaceti metrech chůze… Paní prodavačka mě dále potěšila slovy: „To je ale sněhu, to asi běhat nepůjdeš, co?“ (Vybíhám na své trasy obvykle kolem jejich krámku.) Při návratu jsem si ustlal dokonale podruhé, opět před sousedy a tentokrát tak, že se mi Nutella vykutálela a já si lehnul do rohlíků. Jsem člověk pozitivní, mě v podstatě ta zima vykejvat nemůže, ale….

Skoro celé dopoledne jsem odklízel sníh. Oběd jsem prakticky nemohl jíst, jak se mi klepaly ruce… To už bylo téměř jasné, že běhat nepůjdu. Zkrátka není kam. V lese půl metru sněhu, dokonce ani žádné koleje, po silnici to je opravdu o život.

Naštěstí jsou lidé, kterých si velmi vážím včetně jejich názorů, a ti mě do běhání odpoledne po chatu doslova vyhnali. V lese bylo krásně, ale kde běhat? Ono to opravdu nejde, v takové vrstvě čerstvého sněhu…. Rozhodl jsem se, že si i přes zákaz vjezdu do lesa vyjedu nějaké ty koleje sám. Fajn, to by šlo. Koleje už na lesní silničce byly, zjevně od jediného auta. No nic, alespoň si je trochu rozšířím. Ono jediné auto jsem našel přesně po třech kilometrech, beznadějně zapadlé ve sněhu. Lesáci s oktáfkou fmetle ftédéíčku fkvatru bezradně poskakovali kolem svého stroje. Tak jsem odčinil svůj vjezd do lesa přes zákaz vjezdu tím, že jsem jim ukázal dominanci japonského pohonu jediných pořádných aut a jejich stroj vytáhl ze sněhu ;)… A jak byli rádi, hoši…

Když jsem si takto vytvořil běžecký prostor, vyrazil jsem ve zbrusu nových kolejích aspoň na dvanáctku. Šlo to, přiznávám, že v lese bylo nádherně. V kolejích se sice běželo fakt blbě, pokopal jsem si absolutně kotníky, ale přikázal jsem si nekazit si náladu. Vše šlo vcelku dobře, až na trochu podvrtnutý kotník. Ke konci jsem dokonce zrychloval, běželo se mi dobře. Bohužel jsem šlápl do ledové koleje, která nebyla vidět a padnul jsem na hubu tak rychle, aniž bych si tam stihl dát ruce. Co hůř, padal jsem svým krkem dokonale přesně na trčící zlomenou větev. To už taková sranda nebyla. Kdybych se opravdu trefil, zajela by mi do krku jak po másle. V posledním okamžiku jsem alespoň stihnul pohnout tělem tak, že větev minula krk a šla do ramene. Výsledek vcelku slušná podlitina, a to i přes tři vrstvy oblečení….

Takže výsledek ladovské zimy. Zaběhal jsem si a užil si docela, to je fakt. Jinak již zmíněná podlitina. Vyvrklý kotník, ve kterém mě teď docela slušně píchá. Pokopané kotníky do krve. Nechutně mě od házení sněhu bolí ruce. Díky pádu z rána mě též docela slušně bolí záda…. a furt kurva padá!

9 Responses to “Ladovská zima”

  1. widle napsal:

    Docela slušnej počet zranění za jeden den. Ještě si mohl dopadnout hůř, po pádu na zem cestou z krámu Tě mohli uklízející sousedi (brzo ráno to mohli bejt jistě jen důchodci) umlátit škrabkama na sníh. Taky mám poslední běhy bilanci, co běh – to pád na hubu, na druhou stranu ale, takhle vyleštěný boty do čista jsem už dlouho neměl, jsou jako nový…...

  2. Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se :-))

  3. pinus napsal:

    Bude zajimave vzit vysledkovou listinu letosniho maratonu, vypocitat prumerny cas ceskych zavodniku a porovnat ho se stejnym casem loni. A schvalne, jestli ma zima vliv ;-)) Myslim, i pres vsechny nepresnosti (kterych si jsem vedom), ze vysledek musi byt jednoznacny.

    Ta story s odhazovanim snehu je skvela, smal jsem se u toho podobne jako u tech fiktivnich zapisku (ktere koluji po internetu) cloveka, co se s radosti prestehoval na zimu do Jeseniku ci Beskyd, aby si uzil vice snehu…

  4. STJ napsal:

    Taky myslím, že tuto zimu už toho sněhu bylo dost. Když jsem se v neděli probudil a viděl venku ten bílý blizzard, myslel jsem, že ještě spím. Nejsem takový masochista, abych běhal třicítky po kolena ve sněhu proti vánici, takže jsem zkrátil na třináctku a i ta mě dala zabrat. Další z řady dluhů, kterých budu ke konci PIMu hořce litovat :).

  5. Lubosh napsal:

    To pinus: myslím, že na letošních časech bude důležitější, jaké bude počasí v den závodu, než kdy zmizí sníh. Loni bylo při PIM až 25 stupňů, takže časy byly horší. Pokud letos 14. května nebude vedro, proti loňsku budou časy určitě lepší – zima nezima.

  6. Radek napsal:

    tragéd: našels tu Nutelu? :-)

  7. challenger napsal:

    Tak mám pocit, že si na mě „ladovská zima“ taky vybrala svojí daň – urval jsem si achilovku: Není to sice vina běhání, ale zimy – od začátku února jsem se dal do tvrdšího ranního tréningu (a pravda je že po ránu byla opravdu zima, trochu jsem podcenil rozcvičování. No a 27.2., jsem po nedělním běhu cca 15 km jsem večer ještě zašel na ten blbej squash, tam byla taky trochu zima a po 20 minutách se ozvala rána, nejdřív jsem myslel, že kolega zlomil raketu, ale s bolestí v noze jsem si uvědomil, že ten zvuk byl můj… fuj.

    Doktor říkal, že prochladlé šlachy mají ve zvyku pod zážěží takhle praskat, a taky už nejsem žádná ranní rosa, od loni běhám v první veteránské kategorii…

    No teď už jen srůstám a čekám, že za 3 měsíce to bude jakž takž na krátký pokus… sbohem marathone, alespoň pro tento rok…

    PS: nechcete někdo squashovou raketu ?? :-) zadarmo!!